Bye bye 2015 hello 2016

Stejně jako minulý rok chci i tento udělat menší ohlédnutí za uplynulým rokem. Nebudu bilancovat a řeknu jen, že to byl opět skvělý rok. Je pravda, že ne vždy bylo vše skvělé, občas se zatáhlo, ale po každém mraku vždy vyjde slunce, to platí na všechno v životě. I nadále hledám na špatných věcech to dobré a věřím, že nic se neděje jen tak, vše má svůj důvod a ty správné věci přijdou v tu správnou chvíli. Navíc dost pomáhá pozitivně myslet a pokud máte nějaký sen či přání, tak věřit tomu, že se to stane a případně tomu jít trochu naproti. Opět jsem se posunula o několik kroků vpřed a několikrát jsem si vzpomněla na rčení, že co tě nezabije, to tě posílí.

Pojďme si tedy shrnout, jaký ten uplynulý rok vlastně byl a doporučuji dát si k tomu šálek kávy nebo čaje, protože to bude opět jeden z delších článků.

V první řadě to byl rok plný cestování, takhle hodně jsem za svůj dosavadní život necestovala. Chápu, že je na světě hodně lidí, kteří cestují daleko více než já, kdyby to bylo jinak, vedla bych blog zaměřený na cestování.

Začalo to na konci února, kdy jsme s mužem vyrazili na lyže do Rakouska na Pitztal, kde jsem brousila sjezdovky, co to šlo. Po novém roce plánuji to samé a doufám, že do té doby konečně nasněží. Na přelomu března a dubna jsem se ocitla služebně na tři dny v Barceloně. Díky letenkám jsem tak měla dvě odpoledne na prohlídku města, kam se určitě vrátím, protože jediné, co jsem nestihla, byl Gaudího Park Güell. Na jaře jsme s mužem plánovali Expo 2015 v Miláně a když jsem zjistila, že Wizair má akci na letenky, tak bylo definitivně rozhodnuto a na konci června jsme vyrazili na čtyři dny do Itálie. Mimo Expo jsme stihli prohlídku Bergama, Milána a také jsem opět po dlouhé době viděla Míšu alias Siena Style. 

Přes červencovou vlnu veder jsem byla doma, protože víkendy a čas po práci jsem trávila na zahradě odpočinkem. Na přelomu července a srpna jsme vyrazili na další prodloužený víkend do Berlína. Původně bylo v plánu Lipno, ale ceny volného ubytování vycházely dráž než v Berlíně. Možná to zní divně, ale je to tak. V Berlíně jsem byla poprvé a město mi uchvátilo. Zajímavé je, že v Miláně ani v Berlíně jsem skoro nenakupovala (pokud nepočítám suvenýry), jednoduše raději utratím peníze za zážitky. V září jsme pak strávili obvyklou dlouhou letní dovolenou v Řecku na Kefalonii. Pokud hledáte takový malý ráj na zemi, určitě se tam vydejte a rozhodně si půjčte auto, strávit všechen čas na jednom či dvou místech by byl hřích.

Podzim se nesl v duchů krátkých výletů. Ať už to bylo po naší vlasti, jako tradiční víkend na Moravě nebo jednodenní výlety po zámcích nebo na Šumavu, nebo pak návštěva vánočních trhů v Regensburgu nebo Norimberku. Nebyla jsem ochuzena ani o služební cesty do Německa, které se vždy nesou ve veselém duchu, pokud jedu ještě se dvěma kolegy.

 

Uplynulý rok byl opět bohatý i ohledně kulturního vyžití. Návštěva několika koncertů, divadla včetně mé premiéry Stavovského divadla a Divadla SeMaFor, samozřejmě i blogerské akce jako návštěva showroomů, různých prezentací, dále letní Dyzájn Márket. Měla jsem možnost seznámit se osobně i s dalšími blogerkami nebo se sejít s těmi, se kterými jsem se sešla již v minulosti.

"Díky" nemoci v lednu jsem viděla všechny programy v rámci Mistrovství Evropy v krasobruslení a měla tak možnost napsat i článek na téma vývoj módy v krasobruslení. Na začátku července jsem si vlastní neopatrností ošklivě popálila nohu, takže kalhoty jsem na měsíc a půl úplně vyřadila. Štěstí bylo, že panovala horka, jinak nevím, co bych dělala. Nicméně na druhý den po popálení jsem jela služebně do Německa, byl to jediný den, kdy se o prázdninách ochladilo a teplota spadla pod 20°C. Takže mi byla zima, ne však mojí popálené noze a i přesto jsem si vyslechla od kolegy, že jsem sexy (to bylo míněno na šaty, ne na nohu).

Pokračovala jsem s DIY projekty a snažila se i nadále zlepšovat v šití. Samozřejmě jsem si ušila několik dalších kousků. Radost mám ze všech, ale nejvíc hrdá jsem momentálně na frak jako součast silvestrovského kostýmu, který jsem včera došila svému muži. Šití je pro mě neuvěřitelný relax a ačkoliv se u toho občas rozčiluji a vztekám, ten pocit, kdy za sebou vidím hotovou práci, je k nezaplacení.

Pozměnila jsem trochu svůj jídelníček a od srpna začala pravidelně minimálně 2x spíš 3x týdne chodit cvičit mimo sezónních aktivit jako jsou např- in-liny. Nečekala jsem na ten správný den nebo chvíli, prostě jsem se rozhodla a udělala z toho zvyk. Daleko častěji jsem se dostala i na lední brusle, proto jsem si i k Vánocům přála nové brusle. Na těch starých bych se brzy stejně přizabila, a to doslova - dva tři tréninky a odletěla by mi levá podrážka i s nožem.

Mé hlavní přání pro rok 2016 je být zdravá, šťastná a spokojená. To ostatně přeji své rodině, všem svým blízkým a vlastně všem. Další velké přání je nemateriální a věřím, že se brzy splní. Chci si splnit i nějaká přání z cestovatelské wishlistu, bylo by skvělé nacestovat toho stejně jako letos. Ráda bych konečně zrealizovala změny, které plánuji s blogem již dlouhou dobu a k tomu se váže i další přání, aby vás blog bavil minimálně stejně jako dosud, aby přibyl i nějaký ten čtenář navíc a třeba vás i inspiroval. Tímto vám chci poděkovat za vaši přízeň, protože díky ní mám větší chuť blogovat a dostávám se i na akce, na které bych se jinak nedostala. 

Užijte si oslavy příchodu nového roku podle svých představ, přeji vám, ať do nového roku vstoupíte, co nejlépe a ať je rok 2016 minimálně stejně dobrý nebo ještě lepší než ten předchozí. Já se jdu obléci do silvestrovského tématického kostýmu, který vymysleli přátelé a užit si chvíli s nimi.